Mikrovlnná technika pro pásmo 1296 MHz
@ OK1AIY, OK1UFL
____________
Vše začalo v roce 1966 když už byly nějaké zkušenosti v pásmu 2m a 70cm. Vodítkem k první
mikrovlnné konstrukci byla knížka Amatérská technika velmi krátkých vln od Antonína Rambouska.
Zde byl popsán velmi jednoduchý tranceiver pro pásmo 1296 MHz s tužkovou elektronkou z
meteorologické sondy.
Vysílačem byl sólo oscilátor, při příjmu pracovala elektronka typu 5794 (RCA) jako superreakční
přijímač. První spojení bylo uskutečněno při polním dnu roku 1967 na vzdálenost asi 125 km se stanicí
OK2KEA. Toto spojení z QTH Černá Kupa znázorňuje následující obrázek, kde je Pavel OK1AIY/P (vlevo) spolu Ladislavem Erbanem OL5AHS (OK1AUB).
Originál tranceiveru se nezachoval, ten udělaný tzv. na čisto zase nebyl nikdy dokončen, protože
nastoupil superhet se směšovací diodou na vstupu a varaktorový násobič s kapacitní diodou poskytující
několik miliwattů výkonu.
Ani toto zařízení se kompletně nezachovalo, ale vznikla další, z části již tranzistorová, jak to nové
prvky umožnily.
Konec šedesátých let byl ve znamení konstruktérské exploze a rozšíření SSB provozu na VKV.
Party nadšenců po Evropě vydávaly i časopisy, ty první byly jen cyklostylované. Nejlepší byl Dubus od
DL7QY z Berlína, který je po 35 letech své existence dotažený do úplné dokonalosti.
V jednom z prvních čísel byl popsán první transvertor pro 23cm, který posloužil jako vzor pro ostatní
konstruktéry. V té době u firmy Telefunken vyšla řada nových tranzistorů. Po BFY90 to byly
BFR34, BFR90, BFR91, BFW92 a BFR96, které již umožnily dokonalé konstrukce pro pásmo 1296 MHz a později i
pro 2320 MHz.
U nás ale ihned dostupné nebyly a tak první transvertor byl osazen typy BF357 a BF378, které byly určené
pro jiné aplikace jako např. mF zesilovače v televizorech.
Výkon byl zcela nepatrný - jen desítky miliwattů a ten budil 3-stupňový zesilovač s elektronkami PC88.
Poslední stupeň s elektronkou 3CX100A5 (2C39BA) shodou okolností také od firmy Telefunken již dával několik Wattů výkonu.
Dobré podmínky šíření, které tenkrát často bývaly umožnily mnoho dalekých spojení.
Nechyběly ani první spojení např. do Švýcarska s HB9RG, Litvy s UP2BJB a Polska s SF6LB.
Začátkem osmdesátých let bylo zhotoveno další, zase o generaci novější zařízení pro 23cm jenž bylo společně s 13cm a 70cm transvertorem namontováno do společné skříňky. V případě potřeby umožňovalo připojení dalších koncových stupňů, jinak sloužilo při závodech BBT. Je funkční doposud.
Zdroj informací: OK1UFL, OK1AIY
Deutsche version